🛌 Spal jsem. Ale každou noc mě to skoro zabilo.
A pak přišla hadice, co mi zachránila život.
Dřív jsem si myslel, že jsem prostě „unavenej typ člověka“.
Že mám těžký období. Že je to věkem. Že možná jsem línější než ostatní.
Nebo že jsem prostě noční sova... co ovšem ráno musí vstávat jako slepice.
Jenže pravda byla jiná.
Já jsem nedejchal. V noci. Pravidelně. Opakovaně.
A tělo to každej den muselo nějak ustát.
🤔 Co je spánková apnoe?
Vědecky:
– Tělo si během spánku dá pauzu od dýchání.
– Zastaví se proud vzduchu, často na 10–30 vteřin.
– Mozek to zjistí → panika → mikroprobuzení → výdech → zase spánek. A znova.
Reálně:
– Spíš.
– Ale vlastně jsi v noci na osobním maratonu „neumři“.
– Mozek nonstop kontroluje, jestli ještě žiješ.
– Spánek je rozsekanej jak špatně uvařený vejce.
🚨 Co to dělá s tebou? (aka „Proč seš furt jak vymačkaná houba“)
- Nespíš hluboce. Takže žádná regenerace.
- Mozek je vyčerpanej. Po nocích tě chrání. Po ránu je na dovolené.
- Paměť jde do háje. Občas zapomeneš i kde máš zaparkovaný tělo.
- Soustředění nula. Oči dokořán, hlava v mlze.
- Zvýšený krevní tlak. Tělo neví, jestli spíš nebo bojuješ.
- Riziko mrtvice, infarktu, cukrovky, Alzheimeru. Ale jinak pohoda.
A teď si představ, že takhle funguješ… každej den.
Roky.
🛠️ Jak jsem to zjistil?
Ne skrz zázrak.
Někdo blízkej mi řekl, že při spánku zničeho nic přestávám chrápat a úplně ztichnu.
Pak se najednou prudce nadechnu jako topící se člověk.
A pak spím dál, jakoby nic.
Tohle několikrát za noc.
Já si samozřejmě nepamatoval nic.
Ráno jsem se akorát probudil s hlavou jak balvan a chutí po smrti.
Kolikrát sem nemohl ani vylezt z postele - v práci jsem usínal na židly. Vyčerpanej.
🧪 Spánkový vyšetření: festival kabelů
Dostal jsem termín.
Přišel jsem vyzvednul přístroj na měření apnoe, i když mi nabízeli že mohu spát u nich.
Dal jsem si kabely na hlavu, hruď, břicho, prst, nos…
Cítil jsem se jako levnej kyborg.
Spal jsem tam jakoby-normálně, v posteli s drátem v nose.
A ráno?
Hrůza…
Výsledek druhý den?
63 zastav za pouhou hodinu. Což je hodně.
👉 “Máte těžkou obstrukční spánkovou apnoi. Výpadky dechu každých pár minut. Tělo se v noci dusí.”
Aha. Takže to nebyla únava.
To byl tichý noční kolaps.
💨 CPAP přístroj: Darth Vader zachráncem
Dostal jsem CPAP.
Krabička, hadice, maska. Vypadá to jako malý vysavač pro tvůj obličej.
Princip?
Přetlakový vzduch ti drží dýchací cesty otevřený.
Takže když spíš, vzduch proudí, nic se nezavře, tělo nepanikaří, mozek může spát.
První noc? Hrůza.
Celý měsíc. Hrůza.
Dost dlouho zvykat si.
– Divnej pocit.
– Tlak na obličej.
– Hadice se plete.
– Připadal jsem si jak kosmonaut na prášky.
– A ještě jsem měl pocit, že mě slyší celý barák.
😮 Pak se ale stalo něco neuvěřitelnýho…
Ráno jsem se probudil a věděl jsem, že jsem SPAL.
Ne přežil noc. Ale fakt spal.
Žádná bolest hlavy.
Žádná mlha.
Poprvý za roky jsem se cítil… živě.
A s každou další nocí to bylo lepší.
Tělo si zvyklo.
Mozek se uklidnil.
Začal jsem mít sny. Dlouhý, barevný, jasný.
😆 A taky – pár vtipných momentů
- Zkus si první týden políbit partnerku s CPAP maskou. Je to jak líbat potápěče.Chobot.
- Občas se vzbudíš zamotanej v hadici jak anakonda.
- Maska někdy prdne a udělá „pfff“ přes tvůj obličej. Trochu jako kdyby tě políbila pneumatika.
- Ale pak se otočíš… a víš, že tenhle zvuk znamená: „Dýcháš. Spíš. A žiješ.“
🧠 Co se změnilo?
- Pamatuju si, co jsem chtěl říct, i po třetí větě.
- Neusínám u jídla.
- Mám víc chuti do života. (Ne do práce, to nepřehánějme.)
- Už nechrápu.
- A přestal jsem vypadat jako někdo, kdo celou noc kopal uhlí.
🧡 Závěr?
CPAP není sexy.
Není to ani pohodlný na začátku.
Ale je to rozdíl mezi přežíváním a žitím.
Spánková apnoe tě zabíjí potichu.
CPAP ti dává hlas. A dech.
A možnost se vyspat jako člověk.
„Dneska dejchám. A ráno žiju.“ 😄
Komentáře
Bohumil (18.06.2025 08:23)
Tohle jsem přesně hledal.