📱Když ti zpráva zkazí den

„Ok.“

Tři písmena, nula emocí, ale v hlavě to spustí atomovku. „Proč jen ok? Co tím jako myslí? Je naštvaný? Ignoruje mě?“ …a tvůj mozek už jede závod, který nikdy nemůže vyhrát. Jo, vítej ve světě zpráv – tam, kde 90 % nedorozumění vzniká jen tím, že druhý člověk nemá tvoji hlavu.

Každej má jiný mozek = každej má jiný překladač zpráv

Zprávy jsou jako jazykový test bez učitele. Jeden napíše „dobrý“ a myslí tím „všechno super“, druhej to čte jako „meh, mohlo to bejt lepší“. A třetí už volá terapeutovi protože se cítí zmateně.

Problém je, že:

• někdo píše impulzivně (a zapomene, co vlastně chtěl),
• někdo píše jako stroj („Ano. Jdu. Přijedu. Děkuji.“),
• někdo zas posílá věty jak z básně („Když se v srdci slunce probudí, přijdu.“),
• a pak jsi ty. Který to musíš nějak rozluštit.

Emoce bez tónu = Tikající bomba

V reálu slyšíš tón hlasu, výraz, pauzy. V textu? Máš smajlíka. 🥲 A i ten je občas podezřele pasivně-agresivní.

Zkus třeba.

• „To je v pohodě.“
• → Je to fakt v pohodě? Nebo to „v pohodě“ znamená „nejsem v pohodě, ale tobě to stejně neřeknu“?
• „No dobře.“
• → Aha, takže ne dobře, že jo?
• „Jasný 😐“
• → Ten smajlík má výraz jak smutný jogurt. Co tím chtěl básník říct?

Zprávy, který nic neznamenaj. A přesto zničej den

• „Dík.“ → pasivně agresivní? Suchý? Nebo prostě jen dík?
• „K.“ → Zabiják vztahů.
• „Uvidíme.“ → Přeloženo: „Už nikdy se neozvu, ale nechci tě zklamat odpovědí.“
• „😂“ → Smál se fakt? Nebo se jen snaží zakrýt, že ho to sere?

A pak je tu rychlost

• Někdo odpoví do 3 vteřin. A když ne, už cítíš, že tě nemiluje.
• Někdo odpoví za 2 dny. A tváří se, že je to normální.
• 
• Někdo nikdy. A ještě má tu drzost se tvářit, že jste si nic nepsali.

A co zkratky?

• „jj“ = jojo.
• „jjj“ = mega souhlas.
• „J“ = omylem odeslaná část slova nebo snaha tě zmást.
• „ok“ = nezájem? nebo schválení?
• „dobře“ = všechno špatně?

Psací styly lidí: Kdo je kdo?

• Srdíčkář – píše ti i když jde jen do Penny. Zprávy plné ❤️, 🌸 a ✨.
• Suchar – „přijedu 16:34“. Žádné ahoj. Žádné díky. Nic.
• Veselý mimoň – posílá gify a hlášky z filmů. Nikdy nevíš, co myslel vážně.
• 
• Filozof – jedno slovo, ale napíše o něm třístránkovej esej.
• Tichý pozorovatel – přečte. Neodpoví. Jen tě sleduje. V klidu.

Příklady, co se fakt staly:

1. „Tak si to užij.“
2. → Myslela to fakt hezky. Ale on si myslel, že ho posílá do prdele.
3. „Co děláš?“ ve 22:48
4. → On: „Sex s jinou?“
5. → Ona: „Chtěla jsem jen pokecat.“
6. „Myslíš to vážně?“
7. → Napsala ironicky.
8. → On odpověděl 3hodinovým výčtem svých úmyslů.

Tak co s tím?

• Nepředpokládej. Zeptej se. Klidně: „Jak to myslíš?“
• Neřeš hned. Dej tomu chvíli. Možná to není tak horký.
• Přestaň analyzovat písmena. A radši se zeptej z očí do očí.
• A hlavně – piš tak, jak chceš, aby ti bylo rozuměno.
• (A i tak to někdo pochopí blbě. A je to ok.)

📴 Offline svět je taky svět

Všichni jsme už zírali do bublin a snažili se číst mezi řádky. Ale víš co? Občas je lepší položit telefon, dojít si pro kafe a pak se tomu “ok” jen zasmát. Nebo ho ignorovat. Protože zprávy nejsou pravda. Jsou jen text. A život je trochu víc. X