Co je to Svoboda

🪷 Svoboda – verze s lotosem, ne s hypotékou

🎭 Co si dneska lidi představujou pod slovem svoboda?

– „Můžu si dělat, co chci.“

– „Nikdo mi nebude kecat do života.“

– „Když chci, tak si dám kebab ve tři ráno. A co jako?!“

Jojo, jenže... pak přijde ráno, střízlivost a složenka.

A ty zjistíš, že tvoje svoboda končí někde mezi exekucí a pálením žáhy.

🧠 Teď vážně… Co je to skutečná svoboda?

V Bhagavad-gítě 5.29:

„Ten, kdo Mě zná jako přítele všech bytostí, se stává vskutku mírumilovným a osvobozeným.“

Takže ne že „můžeš si dělat, co chceš“, ale spíš „víš, co děláš – a proč“.

A hlavně: nejsi otrok.

Otrok čeho?

– Smyslů: „Já prostě musím čokoládu. A pak si musím vyčítat, že jsem si čokoládu.“

– Ega: „Co si o mně pomyslej?! Radši jim pošlu fotku snídaně.“

– Partnera: „Proč jsi neudělal večeři? Nejsme snad spolu?“

– Facebooku: „Jen si zkontroluju notifikace... o 3 hodiny později.“

🧘‍♂️ Krišna styl svobody:

Když se neidentifikuješ s tím, co nejsi, osvobodíš se.

Nejsi tělo. Nejsi pracovní pozice. Nejsi počet lajků.

Jsi duše.

A duše má fakt cool vlastnosti:

– je věčná

– je šťastná (když ji necháš)

– je přirozeně spojená s Bohem, ne s Wi-Fi

🥣 Příklad z kuchyně (protože život je jedna velká polívka)

Ty si řekneš:

„Udělám si večeři.“

Ale partnerka na to:

„A proč si mi neudělal taky?!“

A najednou…

→ Jsi sobec

→ Nezajímáš se o ni

→ Vlastně ji podvádíš s tou polívkou

Z večeře je vztahová tragédie.

A ty jen: „Já měl hlad, sakra.“

To není svoboda. To je minové pole z očekávání.

🛕 Svoboda je:

– vědět, že můžeš jít

– ale klidně zůstat

– a nehroutit se, když tě někdo nemiluje podle tvých představ

🔄 Karma vs. Dharma

Když jednáš ze zvyku = karma tě semele.

Když jednáš vědomě = dharma tě osvobodí.

Rozdíl?

Karma:

– „Řekl jsem to, protože mě to naštvalo.“

Dharma:

– „Zamyslel jsem se, co řeknu, protože chci růst.“

Svoboda není hulákat na všechny.

Svoboda je, že nemusíš hulákat vůbec.

(…a přesto tě bude slyšet celý vesmír.)

💬 Závěrem (vtipně, jak jinak)

Dneska se říká:

„Buď sám sebou.

Ale tohle „já“ je často zmatený, přepracovaný, hladový a závislý na potvrzení.

Ve vědomí Krišny si ale řekneš:

„Já? Já nejsem tohle tělo. Jsem duše. A duše nepotřebuje schválení. Jen spojení.“

Tak jo – chceš svobodu?

Zpívej Hare Krišna.

A když tě budou mít za blázna?

To je v pohodě.

Protože blázen v lotosu je pořád víc v klidu, než král v kleci.

🪷 tak papa